logo
  • Telefonní číslo
    Jen pro objednané
  • Hradec Králové 500 02
    Tylovo nábřeží 418/6

Cestovní medicína

Cestovní medicína je dnes v celém světě uznávaný multidisciplinární lékařský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou nemocí, které vznikly v souvislosti s cestováním. Obor vznikl a vyvíjel se stejně rychle jako letecká doprava a počty přepravovaných osob v posledních třiceti letech. Cestování letadlem přestalo být jen doménou obchodníků, a tak postupně přibývalo cestujících směřujících letadlem na dovolenou Znalosti a zkušenosti odborníků na cestovní medicínu se neustále vyvíjejí a zdokonalují na základě řešení zdravotních problémů cestovatelů.

Dnes, kdy běžně cestují i naši turisté po celém světě, do exotických míst Afriky, karibské oblasti, do Jižní Ameriky a do Jihovýchodní Asie, by měli mít všichni lékaři základní znalosti oboru, aby mohli svému pacientovi podat alespoň základní informaci o zdravotních rizicích a možnostech prevence nebo případné léčby v destinaci, kam cestovatel směřuje.

Infekční a neinfekční příčiny nemocnosti cestovatelů

Motto: „Nejsou „nebezpečné země“, jsou jen „rizikoví“ cestovatelé“

V podstatě neexistuje země, která by byla více nebezpečná pro turisty a na druhé straně neexistují země, které by byly absolutně bezpečné a kde by nehrozily cestovatelům žádné zdravotní obtíže. Může k nim dojít v každé destinaci a množství zdravotních komplikací závisí vždy na chování cestovatele, na jeho způsobu cesty, ubytování a stravování.

To si většina českých turistů vůbec neuvědomuje a spojuje si vznik infekčních nemocí jen s cestou do exotických oblastí Asie či Afriky a navíc mají mylný pocit, že při cestách po Evropě a do Středomoří jim nic nehrozí.

Nejčastější komplikací, která postihuje běžné turisty jsou úrazy, což je přibližně až 60 % všech zdravotních komplikací při pobytu v zahraničí. Proto je nutné mít velmi dobré komplexní (zdravotní, úrazové atd.) pojištění na cestu. Na druhém místě jsou to přenosné choroby, na třetím psychosociální problémy.

Mezi nejčastější importované infekční nemoci, kterými může onemocnět tzv. „běžný“ cestovatel, patří tzv. cestovatelský průjem, malárie importovaná ze Západní Afriky cestovateli, kteří neužívali profylaxi, akutní respirační nákazy, virová hepatitida A (VHA), horečka dengue, virová hepatitida B (VHB) a kapavka. Velmi častými jsou různá postižení kůže, ale ne všechna jsou infekčního původu. Nejčastěji se totiž jedná o spálení kůže na slunci. Účinnou prevencí proti infekcím je očkování nebo profylaxe léky jako např. u prevence malárie. V současnosti je k dispozici očkování mezi výše uvedenými infekcemi jen proti VHA, VHB, chřipce, pneumokokům a enterotoxigennímu E. coli.

Riziko získání a importu infekčního onemocnění není stejné pro každého cestovatele a je velmi silně ovlivněno jeho chováním, popřípadě množstvím a strukturou rizikových aktivit. Nebezpečí představuje též i skutečnost, že si cestovatelé často vůbec neuvědomují, že jsou v zemích, kam cestují, jiné klimatické podmínky, zcela jiný životní styl, ale také jiné stravovací návyky. Roste rovněž počet cestovatelů k nám, a to i z rozvojových zemí, což riziko zavlečení „exotických“ onemocnění podstatně zvyšuje.

Odlišné skupiny osob mají zcela rozdílné rizikové chování – např.: běžný cestovatel a příslušník americké námořní pěchoty. Zatímco pro běžného cestovatele je nejčastější zdravotní komplikací tzv. cestovatelský průjem (téměř polovina všech, kdo cestují), je pro příslušníka americké námořní pěchoty největším zdravotním problémem z infekcí chlamydiová infekce urogenitálního traktu následovaná kapavkou, pokousání psem a syfilis. Struktura importovaných onemocnění u obou skupin ukazuje na rozdíl v rizikovém chování. Zatímco běžný turista chce ochutnat v destinaci téměř vše, příslušník námořní pěchoty se chce po odloučení na lodi pobavit sexem a jídlo má ve výborné kvalitě na lodi zajištěno.

Rizika cestování a principy prevence

Mnozí klienti netuší, jaká nebezpečí a rizika na ně v navštívené zemi čekají. I v dnešní době jsou cestovatelé, kteří si o navštívené destinaci nic nepřečtou a při návštěvě centra cestovní medicíny jsou překvapeni při pohledu na mapu, kde vlastně destinace leží. Často si neuvědomí základní geografické údaje jako je pravidelné střídání dne a noci v rovníkové oblasti („byla tam nějak brzy tma“) a zimní období na jižní polokouli v době léta u nás. Podceňují i prevenci infekčních nemocí u dětí a neuvědomují si, že například VHA u malých dětí probíhá velmi lehce, téměř bez příznaků, ale že děti mohou být zdrojem infekce pro rodiče nebo prarodiče. U nich pak může VHA probíhat velmi těžce a někdy dokonce smrtelně.

Proti většině importovaných onemocnění totiž existuje prevence, i když v různých podobách. Základními možnostmi jsou:

  • Profylaxe – užívání léků před, během a po skončení cesty, jako je tomu například chemoprofylaxe u malárie
  • Očkování – účinně zabraňuje některým závažným infekcím. Výzkum a vývoj očkovacích látek směřují k výrobě kombinovaných vakcín, které jednou aplikací umožní ochranu proti více infekcím. Příkladem může být i u nás stále častěji používaná kombinovaná vakcína proti virové hepatitidě typu A a B.
  • Omezení rizikového chování, jako je konzumace závadných potravin a vody. Provozování rizikových sportovních aktivit netrénovanými jedinci je často příčinou úrazů během dovolené. Vhodné je i používání kondomů v případě příležitostného sexuálního styku během pobytu v zahraničí.

Nejúčinnější formou prevence je vakcinace. Tam, kde vakcína proti určitým chorobám existuje, by cestovatelé neměli váhat a měli by se nechat očkovat. Prospěch z očkování, přestože je nutné vakcínu hradit, vysoko překračuje případná rizika, vyplývající z prodělaného onemocnění.

Celá řada klientů – cestovatelů si vůbec neuvědomuje, že cennější na celém zájezdu do zahraničí je jejich zdraví. Na dovolenou odjíždějí v dobré víře, že právě jim se nemůže nic stát, neinvestují do prevence a nakonec jsou velmi překvapeni, že právě oni onemocněli. Jako dostatečné opatření považují uzavření zdravotního pojištění na cesty.

Příklad obecných doporučení pro cestovatele, která by měli realizovat ještě před cestou do zahraničí:

  • Před cestou si zkontrolujte platnost základních očkování především pak proti tetanu.
  • S velkým předstihem myslete na choroby, které vznikají v souvislosti s cestováním a proti kterým existuje očkování. Investujte do očkování proti hepatitidě A a B již u svých dětí.
  • Plánovanou cestu konzultujte v centrech cestovní medicíny, nejméně čtyři až šest týdnů před odjezdem. Lékař zjistí Váš zdravotní stav a sestaví očkovací plán.
  • Mezi očkováním proti jednotlivým nemocem je nutné dodržovat určité intervaly. Přineste s sebou očkovací průkaz, např. z dětství, a pokud trpíte chronickým onemocněním nebo berete více léků, je vhodný též výpis ze zdravotní dokumentace od vašeho lékaře.
  • Zajistěte si vydání Mezinárodního očkovacího průkazu, který můžete obdržet po provedení očkování. Vezměte si ho na cesty i přesto že země, do které odjíždíte, nevyžaduje žádné povinné očkování. Nechte si do něj zapsat i běžná očkování, např. proti tetanu.
  • Před žádnou cestou o zahraničí nezapomeňte navštívit zubního lékaře. Návštěvu u tohoto odborníka proveďte minimálně 14 dnů před odjezdem, abyste měli jistotu, že po jeho zákroku již nedošlo ke zhoršení. Pokud se vám tím podaří předejít akutním stavům, způsobeným zanedbáním pravidelné preventivní péče o zuby, bude to pro vás výhodné
  • Nezapomeňte zejména na zdravotní pojištění pro případ nemoci či úrazu. Náklady spojené s léčbou, hospitalizací nebo transportem jsou v zahraničí značné.

Příklad obecných doporučení pro cestovatele, která by měli realizovat během a po skončení cesty do zahraničí:

  • Pijte pouze nápoje v originálním nepoškozeném obalu, kávu a čaj připravujte po dostatečném převaření vody (10 minut). Vynechejte led do nápojů, pro případ nedostupnosti nezávadné vody si s sebou na cestu vezměte dezinfekční tablety pro přípravu vody. Mějte k dispozici rehydratační nápoje např. v instantní formě.
  • Nepoužívejte společné ručníky na WC a k čištění zubů a jiným hygienickým úkonům používejte pitnou zdravotně nezávadnou vodu.
  • Ovoce a zeleninu jezte pouze v případě, že je můžete oloupat. Konzumujte výhradně pasterizované mléko a sýry, jejichž původ je znám. Zmrzliny nebo jiné mražené zboží vybírejte pouze balené, průmyslově vyráběné. Vyvarujte se zejména syrových nebo částečně vařených „plodů moře“ a neznámých ryb. Pravidlem je, že vše by mělo být uvařeno, propečeno nebo oloupáno, a pokud tomu tak není, pak se takovým jídlům vyhněte. Mějte k dispozici některé přípravky k léčbě průjmu.
  • Snažte se vyhnout přímému slunci v době mezi 11,00 až 15,00 hod. Používejte vždy sluneční krémy s odpovídajícím ochranným faktorem. Snažte se v této době nosit tričko, brýle a pokrývku hlavy.
  • Mějte na mysli, že malárie může být smrtelné onemocnění. Léky určené k profylaxi berte pravidelně a veďte si o tom přesné záznamy. Nezapomínejte na ostatní způsoby ochrany jako je používání dlouhých kalhot, rukávů a aplikace repelentů. V noci používejte moskytiéru. Mějte k dispozici antihistaminika ve formě tablet nebo mastí, které zmírní svědivost po kousnutí komárem.
  • Mytí a koupání v neznámých povrchových vodách je lákavé, ale může být nebezpečné, a tak se mu raději vyhněte. Především se vyhněte volným plochám na koupání v Africe a Jižní Americe. Někteří parazité jsou schopni se dostat ze sladké povrchové vody do Vašeho organismu i přes neporušenou kůži. Ani na veřejných plážích nechoďte v písku bez obuvi a nelehejte si na něj bez podložky.
  • Nebezpečný může být kontakt s volně se pohybujícími zvířaty, protože hrozí přenos vztekliny. Takto nemocné zvíře je většinou velmi krotké. V tomto ohledu je velmi důležité dohlédnout zejména na malé děti.
  • Maximálně omezte rizikové sexuální chování. Pokud plánujete cestu za účelem sexuální turistiky a odmítáte chráněný pohlavní styk. Vystavujete se kromě rizika nákazy pohlavními chorobami včetně AIDS také obrovskému nebezpečí nákazy žloutenkou. Bariérová ochrana (kondom) je nejlepší prevencí přenosu téměř všech přenosných pohlavních onemocnění
  • Vyhněte se i piercingu a tetování mimo autorizované salóny s vysokým hygienickým standardem, protože hrozí riziko hepatitidy B, C a možný je i přenos HIV viru.
  • Potvrzení o sjednaném pojištění noste raději všude s sebou, především pak mimo hotel, kde jste ubytováni
  • Onemocníte-li v zahraničí, doporučujeme vám, abyste vyhledali ambulantního lékaře nebo navštívili nemocnici na dobré úrovni. Poznamenejte si potíže, příznaky nemoci, přijatá opatření, podané léky (uschovejte obal). Dobré také je, abyste si na závěr vyžádali lékařskou zprávu.
  • Máte-li po návratu horečku, průjem, případně se zvracením, bolestmi břicha nebo krví ve stolici, potíže při močení, pálení, krev v moči, onemocnění kůže, vyhledejte lékaře a nezapomeňte mu sdělit, že jste pobývali v zahraničí.
  • Při pobytu v tropech delším než šest měsíců nebo každoročně při trvalém pobytu v těchto oblastech, navštivte lékaře i když žádné potíže nemáte. Lékaře vždy upozorněte na svůj předcházející pobyt v zahraničí, včetně tranzitu.